Na Slovensku je normou krmení umělým mlékem a kojení, ačkoli má nenahraditelný přínos pro fyzické i psychické zdraví, se podporuje často jen naoko. Proč a jak to změnit? Vysvětluje Andrea Poloková, místopředsedkyně sdružení Mami, které u nás již 19 let pomáhá ženám s kojením i péčí o dítě.
Facebook
Kojení není intimní, nevyžaduje si diskrétnost, je to forma péče o dítě, vysvětluje Andrea Poloková. Foto: archiv Andrey PolokovejHeslom letošního Světového týdne kojení bylo Společně chráníme kojení. Před kým a čím?
Hlavně před nesprávnými a protichůdnými informacemi, které většina lidí považuje za správné. Lidé je opakují bez ohledu na to, že ženy v důsledku těchto dezinformací nekojí a jsou z kojení zklamané. Například stále si mnoho lidí myslí, že ženám se začne mléko tvořit až na 3. – 4. den po porodu. Nebo že miminka mají po narození ještě „zásoby z bříška“ a nepotřebují mateřské mléko. Jsou překvapeni, že ženy mají v prsou mléko již před porodem a že hned po porodu má miminko co pít. Běžně se také akceptuje, když ženy při kojení cítí bolest nebo mají poraněné bradavky. Dozvídají se, že mají vydržet a čekat, až to přejde samo od sebe. Bolest při kojení je přitom strašná a je jednou z nejčastějších příčin, pro které ženy přestávají kojit. Pro ženy je to přitom signál vyhledat odbornou pomoc s kojením.
Co je největším nepřítelem kojení – agresivní marketing výrobců umělého mléka, nedostatečná podpora kojení v porodnicích nebo celkový postoj společnosti, která má umělé mléko za téměř adekvátní alternativu?
Všechny zmíněné faktory jsou relevantní a je třeba o nich mluvit. Kromě nich jde o překážky, které jsou v péči o miminka takové zažité a akceptované, že lidé ani nedokáží pochopit, proč kojení ztěžují až znemožňují. Jde o oddělování miminek od matek v porodnicích – tedy to, že některé ženy nejsou se svým miminkem hned po porodu, některé několik hodin či dní, některým není umožněno být s miminkem v noci. Lidé si stále myslí, že miminko v prvních dnech nevnímá, co se s ním děje, že nevadí, že se nekojí a že později se kojení rozběhne.
Další příklad je, že mnohým ženám někdo už při porodu či po něm vezme sebevědomí, řekne, že jejich bradavky či prsa nejsou vhodné ke kojení – dozvídají se hanlivé pojmenování pro své zcela normální bradavky, jako „ploché“ nebo „vpáčené“. Kromě toho mnoho žen odchází z porodnice se strachem, jestli jejich miminko nehladoví, zda mají dost mléka, protože je nikdo nenaučil, jak mohou mít jistotu, že jejich miminko pije z prsu. Tyto překážky pro kojení sledujeme právě v našem probíhajícím průzkumu o podpoře kojení v porodnicích, který na webové stránce Mamilla vyplnilo více než 10 tisíc žen.
Na Slovensku je kojených zhruba polovina miminek ve věku šesti měsíců, co naše úřady považují vcelku za úspěch. I Vy?
Podívejme se, co je za tímto číslem. To procento žen, které ve věku 6 měsíců kojí, tvoří většinou ženy, které si kojení doslova vybojovali. Mnohé se natrápili, museli překonat špatný začátek, když jim nebylo umožněno mít miminko u sebe nebo jejich dítě dostalo už v prvních dnech umělé mléko, láhev, dudlík či klobouček, nebylo jim ukázáno jiné východisko. Co je horší: ty ostatní ženy, které v 6 měsících nekojí, jsou ženy, kterým nikdo nepomohl, a které tyto problémy nedokázali překonat. V důsledku toho jsou z kojení zklamané a traumatizované. Toto se snažíme změnit, už 19 let v sedmi zemích Evropy. Poskytujeme ženám profesionální poradenství přímo u nich, vidíme jejich utrpení, když je kojení bolí, když jim krvácejí či hnisají bradavky, vidíme, jak moc se trápí, když se jejich miminko neví přisát na prs, nepřibývá či neustále pláče.
Polovina kojených miminek – není to málo vzhledem k tomu, že drtivá většina žen může kojit, pokud by měla podmínky a podporu?
Je. Našem webu publikujeme instruktážní videa i fotografie, které krok za krokem vysvětlují, jak postupovat, také články, které mohou ženám pomoci. Máme pro ně knížku Praktický návod na kojení, kterou si mohou s sebou vzít už do porodnice. Záleží nám na tom, aby se toto procento zvyšovalo. To se bude dít jen tehdy, když ženy v kritickém okamžiku najdou potřebnou pomoc. Kromě toho je třeba, aby stát začal sbírat statistiky o kojení minimálně do věku dvou let dítěte – toto je i mezinárodní závazek Slovenska. Pokud by se s tím začalo, byl by to signál, že kojení není důležité jen pro miminka, ale že má smysl i pro starší děti a státu na tom záleží.
Aby ženy nebyly z kojení zklamané, potřebují mít od počátku vytvořeny podmínky a možnost získat při kojení pomoc. Foto: shutterstock
Proč ženy tak brzy končí s kojením?
Kojení ženy zaskočí. Myslí si, že bude po porodu automatické, že jim v porodnici pomohou. Narazí ale na chaos, nejednotnost a zmatek v informacích.
