Lidé si mnohdy zvolí cíl túry takový, na který nemají. Jaké jsou ještě další chyby během vysokohorské turistiky?
Až 80 procent výjezdů Slovenská horských záchranářů směřuje k nehodám, které si turisté a horolezci v horském terénu způsobily vlastním zaviněním. „Je v principu jedno, kde se lidé pohybují, zda ve Vysokých Tatrách nebo Poloninách, chyby dělají stejné,“ řekl ředitel Horské záchranné služby (HZS) Jozef Janiga. Za nejčastěji opakující se označil špatné plánování trasy, přecenění vlastních sil a nevhodnou výstroj. Upozornil také na nebezpečné nošení dětí na ramenou či pití vody z přírodních zdrojů.
Co nesmí chybět ve výbavě turistu? Připraven třeba být na horší scénář
„Lidé si mnohdy zvolí cíl túry takový, na který nemají ‚. Často se také plánování začíná až v dopoledních hodinách, což je pozdě, „představil nejčastější důvody zásahů HZS Janiga s tím, že dalšími nejběžnějšími nedostatky turistů je nevhodná výstroj a výzbroj. Vycházkové sandály na vysokohorském chodníku jsou podle něj „spíše na pláč, jako na smích“. „Pokud jsou to žabky nebo kristusky ‚, že jsou obnažené i palce a pata je volná, je to úplný nesmysl, to už raději chodit rovnou naboso, ta šlapka může kdekoliv zachytit,“ řekl. Přijatelnými sandály na „klasickém“ turistickém chodníku jsou podle něj takové, které mají pevnou špičku a patu.
Jako „smutné chyby“ vnímá Janiga při horolezectví používání různých skob nebo smyček nalezených v přírodě. „Člověk neví, jaké jsou staré a zda náhodou nejsou poškozeny,“ upozornil s tím, že při použití takovýchto náhodně nalezeno materiálů může dojít k fatálním následkům. Janiga také důrazně nedoporučuje nosit při vysokohorské turistice dítě na ramenou. „Při podknutí může dojít k pádu dítěte rovnou na hlavu z relativně velké výšky,“ ozřejmil. Mezi případy, které horští záchranáři řeší každé léto, jsou i střevní problémy. Šéf HZS proto radí být opatrným při konzumaci vody z vysokohorských potoků nebo ples. „Pokud si nabrat vodu, tak určitě ne z plesa, kde je stojící voda, možná někde u pramene potoka, ale pak je třeba myslet na to, že v té vodě něco žije, co se nám na slunci pěkně rozmnoží,“ dodal.
Za výjezdy HZS, jejichž důvodem není selhání lidského faktoru, považují horští záchranáři pád laviny, úder bleskem či zhroucení skalního bloku nezapríčinené lidskou činností.
